Blog

Měříš nebo se kocháš?

(24. 7. 2017)  

V jednom z minulých článků (najdeš ho tady) jsme se pustili do riskantních vod, mezi dva nesmiřitelné tábory: klasické pedály nebo nášlapy? A asi se nám ten adrenalin zalíbil, protože dnes otevíráme další debatu ve stylu „černá nebo bílá, ale nic mezi tím“. Házíme do ringu téma: jen se na kole kochat nebo vše změřit? Rozuměj, jet se jen tak projet bez jakéhokoliv měřícího zařízení nebo mít totální přehled o tom, kolik máš v nohách, jaké je převýšení, o kolik vteřin sis zlepšil/a čas, včetně tepové frekvence a údaji o tom, o kolik ti za cestu vyrostly vlasy (což by mohl být údaj stěžejní, protože od určité délky potřebuješ vlasy srovnat MOOQ čelenkou :D).

Cyklista „vyjstesezasekochal“

Milovník vyhlídkových jízd, důležité je pro něj místo, kam na kole vyjíždí, musí prostě být na co koukat. Rozmanitá krajina plná lesů, luk a menších kopečků je ideální volbou. Někdy ho potkáš, jak stojí opřený o kolo, a kouká. Protože ho nějaký výhled uchvátil tak, že nohy nemohly šlapat. Na trase pravděpodobně zaregistruje několik zajíců, stádo srnek, velké mraveniště a slečnu s pěkným zadkem. Vyjížďku končí většinou s širokým úsměvem, skvělým pocitem díky vyplaveným endorfinům a hlavně s čistou hlavou.

Měříš nebo se kocháš?

Cyklista „nestíhámnestačím“

Měřič mívá řídítka ověnčená tachometrem, na ruce sporttester nebo sportovní hodinky a v mobilu zapnuté různé měřící aplikace. Během jízdy sleduje převážně hlavně tempo, ubíhající kilometry a čas, čas, čas. To nejlepší přichází až po dojezdu a po vypnutí všech hraček. Analýza. Čísla. Pokroky. Ti pokročilejší pak vše zapisují do tabulek a porovnávají se staršími výkony. Až vše zapíší a porovnají, teprve si uvědomí, že se díky endorfinům cítí fajn a konečně jdou s čistou hlavou do sprchy :). A ne, nejsou to jen profíci, kteří se připravují na Tour :).

Měříš nebo se kocháš?

Nutno říct, že oba tábory jsou spokojené tak, jak jsou. A to je dobře! My si teď ale dovolíme trochu zčeřit vodu, jo? Někdy přijde den, kdy se kochacímu cyklistovi prostě na kolo sednout nechce. Protože je třeba mlha, nebo už má hlavu docela čistou. Stejně tak meřič prostě nechce honit minuty a kilometry, je třeba unavený nebo má závod, na který trénoval, za sebou. Co takhle v těchto chvílích vstoupit na druhý břeh? Místo koukání na krajinu si zpestři cestu měřením tempa nebo si hraj se svojí tepovkou, poznávej svoje tělo. A ty, co normálně vozíš 3 měřící zařízení, nech je doma. Vyjeď jen tak, pro radost z jízdy a pro ty pěkné výhledy. Třeba to bude ten pravý impuls pro další kilometry.

Měříš nebo se kocháš?

A do  které skupiny by ses zařadil/a Ty :)?

Ať to šlape, ať už se sporttestrem nebo bez!

Ze sedla píše Johana.